Klima a prostředí jako kritérium kvality života

Kde v České republice se žije nejlépe z pohledu klimatu a životního prostředí? Nejde jen o subjektivní pocit, ale o měřitelné faktory jako kvalita ovzduší, stabilita podnebí, dostupnost vody či výskyt extrémních jevů. Environmentální klimatolog (odborník na klima v souvislostech životního prostředí) hodnotí například čistotu vzduchu, výši srážek, teplotní extrémy nebo riziko sucha a povodní. Tyto faktory mohou výrazně ovlivnit zdraví i pohodlí obyvatel. Například znečištěné ovzduší zkracuje lidem život a způsobuje nemoci, zatímco příznivé klima a čistá příroda napomáhají zdravějšímu a spokojenějšímu životu. Při hledání nejlepšího místa k životu v Česku z pohledu klimatologa je tedy potřeba zvážit řadu ukazatelů od kvality vzduchu přes teploty a srážky až po dlouhodobé dopady změny klimatu.

Čistý vzduch nadevše

Jedním z hlavních kritérií je kvalita ovzduší. Nejlépe se dýchá v oblastech s minimem emisí typicky v horských a lázeňských lokalitách. V Česku existuje šest tzv. klimatických lázní, tedy míst oficiálně uznaných pro léčivě čistý vzduch. Patří mezi ně například Karlova Studánka v Jeseníkách, kde je pravděpodobně nejčistší ovzduší v republice. Horské prostředí s dostatkem lesů a prouděním vzduchu tam zaručuje minimální koncentrace škodlivin. Podobně čistý vzduch nabízejí i Mariánské Lázně, Janské Lázně, Lázně Jeseník, Lázně Kynžvart či Lipová-lázně všechny těží z příznivého klimatu a nízkého znečištění.

Naopak velká města a průmyslové oblasti trpí horší kvalitou ovzduší kvůli dopravě a továrnám. Přesto se situace za poslední dekády citelně zlepšila díky odsíření elektráren, filtrům a čistším automobilům. Všechny sledované české aglomerace se dnes vejdou do průměru evropského žebříčku kvality vzduchu. Pro představu nejlepší česká města v hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) byla nedávno Plzeň, Ústí nad Labem a Kladno, každé s průměrnou roční koncentrací jemného prachu kolem 11 g/m. Nejhůře dopadly ostravská sídla (Ostrava, Karviná) s hodnotami okolo 1819 g/m. Rozdíly se tedy zmenšují, i když úplně čistý vzduch ve městech stále nemáme. Podle pneumologů jen odlehlé horské oblasti Šumava a okrajové pohraniční hory splňují celoročně přísné zdravotní limity pro čistý vzduch.

Zlepšení ovzduší ilustruje překvapivé srovnání Mostecka a jižních Čech. Genetik Radim Šrám upozorňuje, že dnes už prakticky není rozdíl v naměřeném znečištění mezi průmyslovým Mostem a lázeňskými Českými Budějovicemi. Přesto ale generace obyvatel Mostecka nesou zdravotní následky dřívějšího smogu v 70. letech se tam rodilo dvakrát více dětí s nízkou porodní váhou než jinde, což se dodnes odráží ve vyšší nemocnosti. Kvalita ovzduší je dokonce jedním z důvodů, proč každý rok opouští Moravskoslezský kraj okolo dvou tisíc mladých lidí. Čistý vzduch je tedy pro příjemný život klíčový lidé jej neváhají hledat jinde, pokud se ho doma nedočkají. Naštěstí trend v Česku jde správným směrem a smrady z komínů postupně mizí. I tak však platí, že kdo chce opravdu dýchat z plných plic, měl by zamířit spíše do podhůří a lázeňských měst než do rušných center.

Rozdíly v klimatu: slunečné nížiny a deštivé hory

Kromě kvality vzduchu hraje roli i podnebí teploty, srážky a extrémy počasí. Česká republika leží v mírném pásu, ale i tak tu najdeme výrazné rozdíly. Nejtepleji je v nižších polohách zejména na jižní Moravě a v Polabí kde ročně spadne méně srážek a je více slunečných dní. Například jižní Morava mívá v průměru 18001900 hodin slunečního svitu ročně, zatímco na severu Čech je to výrazně méně. Tyto teplé oblasti jsou ideální pro milovníky slunce a například vinařství, ale přinášejí i negativa: suchá a horká léta. Klimatologové varují, že již dnes patří třeba Mostecká pánev k nejsušším místům v ČR jde o oblast v srážkovém stínu Krušných hor. Úplně nejsušší je vesnice Libědice na Žatecku s pouhými ~410 mm srážek za rok. To je klima srovnatelné téměř s polopouští. Sucho má dopad na zemědělství i zdroje pitné vody a s postupující změnou klimatu se může ještě zhoršovat. Už teď vědci pozorují fenomén zeleného sucha, kdy krajina vypadá zeleně, ale v půdě chybí vláha. V budoucích dekádách proto očekáváme extrémně teplá léta doprovázená nedostatkem vody, pokud se nepodaří klima stabilizovat.

Libědice na Lounsku nejvyprahlejší obec Česka s pouhými ~410 mm srážek ročně. Nízký úhrn je způsoben srážkovým stínem Krušných hor.

Na opačném pólu stojí chladnější a vlhčí oblasti. Ve vyšších nadmořských výškách klesají průměrné teploty a na horách naprší i několikanásobně více než v nížinách. Nejvíc srážek dostávají návětrné svahy hor například Jizerské a Krkonošské hory na severu. Rekordmanem je obec Bílý Potok pod Smrkem v Jizerských horách, kam ročně spadne až 1705 mm srážek. V horských údolích tak bývá dostatek vody, bujná vegetace a čisté řeky. Zimy jsou ovšem dlouhé a drsné na horách sněží a mrzne, zatímco v nížinách může být o deset stupňů tepleji. Komu nevadí chladnější klima a občasné lijáky, ten ocení svěží horský vzduch bez smogu a letních veder. Horská střediska navíc lákají na rekreaci v přírodě a v zimě na sníh, který v nížinách bývá vzácností.

Obec Bílý Potok v Jizerských horách patří k nejdeštivějším místům ČR (~1705 mm srážek ročně). Vlhké horské klima zaručuje svěží přírodu, ale i časté srážky a chladnější počasí.

Pro běžný život jsou nejpříjemnější zřejmě mírné podmínky ve středních polohách oblasti, kde se nesbíhají extrémy sucha, horka ani zimy. Příkladem může být Českomoravská vrchovina nebo podhůří velkých hor, kde léta nejsou tak spalující a zimy ještě únosné. Univerzitní města jako Olomouc, Hradec Králové nebo Plzeň těží z polohy mimo nejdrsnější periferie a nabízejí i dobrou infrastrukturu. Výhodou je i menší znečištění ovzduší dopravou oproti Praze. Hlavní město Praha totiž sice vévodí žebříčkům kvality života v mnoha ohledech (dostupnost služeb, práce, kultura), ale trpí přetíženou dopravou a smogem. Podnebí má Praha teplé (vlivem tepelného ostrova), ovšem za cenu horšího vzduchu a letních přeháněk z bouřek. I proto řada lidí volí k bydlení raději menší města obklopená přírodou, odkud dojíždějí za prací získávají tak kompromis mezi čistším prostředím a ekonomickými příležitostmi.

Litvínov život ve stínu Krušných hor

Zajímavým případem je město Litvínov v Ústeckém kraji. Leží na úpatí Krušných hor v těsném sousedství průmyslové Mostecké pánve. Z pohledu klimatologa a environmentalisty má Litvínov jedinečné plusy i minusy. Na jedné straně blízkost hor, na druhé straně dědictví těžkého průmyslu to vše formuje prostředí pro místní obyvatele. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody bydlení v Litvínově z hlediska klimatu a životního prostředí?

Plusy bydlení v Litvínově

• Čistší ovzduší než dříve: Litvínov leží v oblasti, která byla dříve proslulá smogem (součást tzv. černého trojúhelníku severních Čech). Od 90. let však došlo ke zlepšení vysoké komíny získaly filtry a nejšpinavější provozy zanikly. Dnes dosahuje kvalita vzduchu srovnatelných hodnot jako mnohé jiné regiony. Dokonce platí, že rozdíly mezi severočeským Mosteckem a čistším jihem Čech se téměř setřely . Obyvatelé Litvínova tak dýchají výrazně lepší vzduch než jejich rodiče před pár desetiletími.

• Blízkost přírody a hor: Na dosah města se zvedají Krušné hory, které nabízejí možnost úniku do čisté přírody. Za pár minut jízdy se Litvínované ocitnou v lesích, na horských loukách či u přehrady Fláje. Krušnohorské klima je chladnější, ale vzduch na hřebenech bývá svěží a čistý. V zimě se dá vyrazit na lyže (střediska Klíny či Bouřňák), v létě na pěší túry či cyklovýlety. Pro milovníky přírody je tato dostupnost hor obrovským plusem spojení průmyslového města a horského vzduchu vytváří jedinečný kontrast.

• Obnova krajiny a ekologické iniciativy: Okolní příroda se zotavuje z ekologických škod minulosti. Lesy v Krušných horách, dříve zdecimované kyselými dešti, jsou z velké části obnovené novou výsadbou. Město samotné se zapojuje do ekologických projektů sídlí tu například střední škola zaměřená na životní prostředí (Schola Humanitas). Litvínovští občané také ukázali silný environmentální postoj: v referendu roku 2006 95 % hlasujících podpořilo zachování limitů těžby uhlí a odmítlo rozšíření uhelného dolu až k městu . Díky tomu nedošlo k zbourání sousedních obcí kvůli uhlí a Litvínov není na hraně dolu. Aktivní komunita, která chrání své prostředí, je rozhodně pozitivem.

• Mírné klima a méně extrémů: Samotný Litvínov leží v ~300 m n. m., takže klima není tak drsné jako vysoko v horách, ale ani tak horké jako v nížinách Mostecké pánve. Polohu přímo pod horami ocení v létě ti, kdo nesnesou vedra teploty tu bývají o pár stupňů nižší než například v Polabí. Zároveň město není ohroženo velkými povodněmi (nestojí na velké řece). Rozptylové podmínky jsou při větrném počasí slušné vítr od hor často vyžene smog z údolí. Oproti velkým městům tu také není tak intenzivní dopravní provoz. Celkově lze říci, že z hlediska klimatu má Litvínov relativně vyvážené podmínky nic extrémního, spíše průměrné teploty i srážky.

Mínusy bydlení v Litvínově

• Historická zátěž a horší pověst ovzduší: Ústecký kraj, kam Litvínov patří, stále patří k oblastem se zhoršenou kvalitou prostředí. Ačkoli se ovzduší zlepšilo, v žebříčcích indexu kvality života obsazuje Litvínov spíše spodní příčky právě kvůli dřívější ekologické zátěži. Naděje dožití obyvatel je tu nižší než jinde v ČR částečně i v důsledku dlouhodobého působení znečištění. V zimních měsících se při inverzi občas objevují smogové situace, kdy škodliviny v ovzduší překročí limity (typicky polétavý prach z lokálních topenišť) . Litvínov sice není už dusivě šedý jako za socialismu, ale ke zcela čistému horskému vzduchu má stále daleko.

• Blízkost průmyslu a rizika s tím spojená: Hned vedle Litvínova se nachází areál petrochemické chemičky (závod Orlen Unipetrol v části Záluží) jeden z největších chemických podniků v ČR. To s sebou nese trvalé riziko průmyslových havárií. Tragickou připomínkou je výbuch etylenové jednotky v srpnu 2015, kdy mohutná exploze a požár vyslaly nad Litvínov sloup černého kouře . Tehdy bylo nutné monitorovat ovzduší i vodu, zda nejsou kontaminovány toxickými látkami . Podobné (naštěstí vzácné) události představují pro obyvatele minus žít ve stínu chemičky může znamenat obavy o bezpečnost a zápach při provozních únicích. Kromě chemičky je v okolí i několik elektráren a dolů, které mohou negativně ovlivňovat okolní prostředí (prašnost, hluk, otřesy při těžbě).

• Suché klima a úbytek vody: Přestože blízké hory dodávají Litvínovu zeleň, samotná Mostecká pánev je jednou z nejsušších oblastí Česka . Nízké srážky znamenají v létě sucha okolní krajina (mimo lesy v horách) trpí nedostatkem vláhy. Vodní toky v okolí (říčka Bílina) mají kvůli průmyslu zhoršenou kvalitu i nízký průtok. Do budoucna může být dostupnost vodních zdrojů problém, zvláště pokud bude pokračovat trend klimatické změny. Šumavské lesy už dnes zažívají suché epizody, a severní Čechy nejsou výjimkou . Obyvatelé Litvínova tak mohou vnímat horká suchá léta výrazněji například trávníky a zahrady schnou, nutnost zalévání stoupá a zvyšuje se riziko požárů v přírodě. Sucho také znamená více prachu v ovzduší.

• Pozůstatky těžby a estetika krajiny: Okolí Litvínova nese jizvy po dlouholeté těžbě hnědého uhlí. I když samotné město těžbou přímo zasaženo nebylo, jen pár kilometrů od jeho hranic zeje obří lom ČSA. Krajina směrem na jih má charakter měsíční krajiny odtěžené plochy, výsypky a haldy. Tyto vizuální a ekologické dopady těžby mohou snižovat atraktivitu prostředí. Kdo hledá malebnou krajinu, bude asi zklamán pohledem na industriální panorama Mostecka. Navíc půda v okolí může být kontaminovaná spadem z minulosti. Město se sice snaží o revitalizace brownfieldů a výsadbu zeleně, ale historie průmyslu je tu stále patrná na každém kroku.

Výhled do budoucna kam se přestěhovat?

Z širší perspektivy se zdá, že ideální místo pro život v ČR z environmentálního hlediska by mělo spojovat čistý vzduch, dostatek vody a mírné klima bez extrémů. Takové podmínky dnes nabízejí například podhorské oblasti třeba podhůří Šumavy, Krkonoš nebo Jeseníků kde je relativně čisté ovzduší, průměrné teploty a zároveň dostupnost infrastruktury v nedalekých městech. Každý region má však své plusy a minusy. Jižní Morava okouzlí sluncem a teplem, ale potrápí suchem. Horské oblasti dají klid a čistotu, avšak se zimou a odlehlostí. Středočeský kraj či Vysočina nabídnou kompromis, ale i tam může hrozit občasný smog nebo lokální povodně.

Klimatologové varují, že změna klimatu přinese do Česka více extrémů tropických dnů, přívalových dešťů i období sucha . Při volbě bydliště do budoucna tak možná porostou preference míst s dostatkem vody (blízko hor či velkých vodních nádrží) a s polohou mimo největší vedra (mírné nadmořské výšky). Naopak velká města budou muset bojovat s tepelnými ostrovy a adaptovat se výsadbou zeleně a zlepšováním ovzduší, aby zůstala obyvatelná. Každopádně už dnes platí, že Česko má spoustu lokalit, kde se dá žít zdravě a spokojeně stačí najít rovnováhu mezi environmentálními podmínkami a osatními aspekty života.

Závěrem, pokud by environmentální klimatolog měl jmenovat jedno místo, kde se žije nejlépe, možná by řekl: Tam, kde je čistý vzduch, voda na dosah, zeleň za oknem a žádné extrémy třeba v podhůří našich hor. A nezapomněl by dodat, že si kvalitní prostředí musíme chránit a hýčkat, aby se nám v něm dobře žilo i v budoucnu.

Literatura a zdroje: Klimatické a environmentální údaje byly čerpány z veřejně dostupných statistik (ČHMÚ, EEA) a studií. Doufejme, že tyto poznatky pomohou čtenářům zamyslet se nad tím, jak prostředí ovlivňuje kvalitu našeho života a možná je inspirují k objevení vlastního nejlepšího místa k žití v naší krásné zemi.